Call of Duty 4 - New Czech Fansite

Jak jde čas...

Call of Duty 4 Modern Warfare

Synonymum pro střílečku z druhé světové války se za posledních několik let přeneslo z Medal of Honor na Call of Duty. Právě tato série od Infinity Ward byla typickým prototypem tolik diskutovaného subžánru, na který odborná veřejnost dosud žehrá, masy mu ale nekriticky holdují. Základní prvky přebrala i konkurence: zcela lineární akce bez jakékoliv možnosti zabloudit, jasně dané úkoly, které se v průběhu mise pokud možno dramaticky mění, tuny vojáků, velká výdrž anonymního hrdiny a samozřejmě i trefné citáty do války zavlečených politiků či filozofů. To je CoD ve zkratce – nic víc, nic míň. A čtvrtý díl není jiný, byť se na první pohled udála jedna citelná změna – druhá světová válka byla opuštěna a nahrazena moderním konfliktem, který v době, jež se nese ve jménu zostřování mezinárodní situace, hraje na žádanou strunu.

Příběh nečerpá z žádného reálného konfliktu, byť by se umístění třeba do Iráku či Súdánu přímo nabízelo. Pokud se nad tím ale zamyslíme, podobný přístup by autorům pouze svazoval ruce. Udělali lépe, když si vytvořili válečnou situaci vlastní. Postará se o ní typický ruský separatista, který nechce než vlastní stát na území největší země světa, a aby svým požadavkům dodal patřičnou váhu, opatří si pár atomových hlavic z rozsáhlých a nejspíš  špatně hlídaných ruských zásob. Potřebuje ale i čas na realizaci svého ďábelského plánu, proto požádá muslimské spřízněnce na Středním východě, aby mu zahráli do noty rozpoutáním války. Na tu západní spojenci pochopitelně musí zareagovat, naštěstí si ale včas všimnou nekalé činnosti na území bývalého Sovětského svazu. Taková situace je pro hráče ideální – bez přehnaného vysvětlování může být důležitou součástkou obou herně i vizuálně odlišných front. Opět jsme se nedočkali přehnaného vykreslení charakterů – střídavě hrajete za amerického mariňáka na Středním východě a člena britské SAS na území postsovětských republik. Emoce hledejte někde jinde.

Multiplayer

Multiplayerový systém je do značné míry postaven na získávání zkušeností a rozvoje postavy, což je v sérii vítané novum. Za každou akci, ať už to je prosté zabití, získání stanoviště atd., získáte zkušenosti a postupně zvyšujete svou hodnost. Postupně odemykáte výbavu a schopnosti všech pěti ve hře přítomných tříd. Vtipné na tom je, že ve výsledku si můžete vytvořit postavu vlastní, a to tak, že ji vyzbrojíte a přidělíte tři tzv. „perky“. To je celá řada opravdu originálních schopností, z nichž některé jsou pohříchu zákeřné. Třeba ty spustitelné po vaší smrti. První vám dá, poté co jste skoleni, do rukou pistolku a poslední možnost vzít sebou i vašeho likvidátora. Druhý je potom ještě lepší, kdy spolu se smrtí odhodíte granát. Ale jsou tu i obyčejnější ability typu doplňování zdraví či práce s nejrůznějšími výbušninami. V Call of Duty 4 nechybí ani nárazové bonusy, jež přichází na řadu tehdy, když se vám podaří zabít několik nepřátel za sebou, aniž byste sami zemřeli. Po třech uvidíte na mapě nepřátele, i když zrovna nestřílí (tehdy je vidí všichni), po pěti budete moct bombardovat část mapy a po sedmi vám na pomoc přiletí bojová helikoptéra.

Call of Duty 4 je opět vynikající akcí, tedy pokud přistoupíte na jeho hru, což je stále především strhující arkáda. Singleplayer nedá vydechnout a jeho design se opravdu povedl, přičemž jednoznačně pozitivně hodnotím změnu prostředí. Bohužel je extrémně krátký, za což chtě nechtě musím strhnout body. Nákup do velké míry ospravedlňuje multiplayer, takže pokud se chystáte na síť, rozhodně s nákupem neváhejte – o desítky hodin zábavy totiž budete mít postaráno. Toužíte-li ale jen po sólové kampani, je pořízení na zváženou. Na jedné straně stojí silný zážitek, který si zaslouží doporučení, na druhé fakt, že vám hra vystačí jen na jedno odpoledne. Nechť se každý zařídí podle sebe.


 
Žádné komentáře
 
Web je optimalizovaný pro prohlížeč "Opera" a "Internet Explorer"
Copyright © 2008-2009 FAN Stránky Call of Duty 4